Poznejte jeskynní velmoc
Ohromující podzemní jeskyně včetně světově proslulé jeskyně Postojna.
Na území Slovinska bylo dosud objeveno víc než osm tisíc jeskyní, což z této země činí skutečnou velmoc. Nejspíše proto jim Slovinci říkají nepříliš vznešeně jama – díra. Veřejnosti jsou zpřístupněny Postojenská, Škocjanská, Otoska, Planinska, Križna a u Terstu už na italském území tzv. Obří jeskyně (Grotta Gigante). Vápencové území se táhne v délce kolem 700 km od Julských Alp až k hranicím Albánie. Slovinský kras je tvořený především vápencem a nachází se v blízkosti Jaderského moře. Vápenec je tvárná hornina, proto na tomto území vzniklo za několik milionů let nespočet jeskyní, skal, děr, podzemních pramenů a řek.
Velkolepý podzemní svět
Skutečně jste neprozkoumali Slovinsko, dokud neuvidíte jeho podzemní nádhery. Ohromující podzemní jeskyně, včetně světově proslulé jeskyně Postojna, vás okouzlí pohledy, které jste ještě nikdy předtím neviděli. Toto je domov jedinečného „olmu“ nebo „lidské ryby“.
Co stojí za to vidět
Postojenská jeskyně – v „Postojně“ se většinu prohlídky, konkrétně 4 z 6 km vezete v elektrickém vláčku (ten zde na lidský pohon jezdil už v roce 1872). Celý systém má cca 21 km a protéká jím ponorná řeka Pivka. Na konci prohlídky návštěvníky ohromí tzv. Koncertní sál, kde se opravdu pořádají koncerty s kapacitou až 10 000 lidí. Zajímavostí, kterou si můžeme v jeskyni prohlédnout je tzv. lidská rybička (človeška ribica), neboli macarát jeskynní (Proteus Anguinus), který nemá pigment ani oči a světlo vnímá pouze povrchem těla.
Kousek od jeskyně se tyčí tzv. Předjeskynní hrad (Predjamski grad), který je doslova vlepený ve skalní stěně a jenž nás zanese zpět do času rytířských turnajů.
Škocjanské jeskyně – ve srovnání s Postojnou „divočejší“ a méně civilizovaný jeskynní systém s ponornou řekou Rekou. Žádný vláček, naopak celou trasu pěkně pěšky. Nezapomenutelným zážitkem je překonání mostu přes řeku Reku, která se v těchto místech ukazuje ve vší síle a parádě. A abyste si to opravdu „vychutnali“, většinou průvodci bez ohlášení zhasnou světlo a potmě si užívají reakce svých klientů.
Grotta Gigante by se dala jednoduše popsat jako „jedna velká díra“ v podzemí. Právem je proto zapsána v Guinessově knize rekordů jako největší, nejvyšší podzemní dóm. K dostání se na její dno člověk musí sejít 500 schodů a to samé si pak pěkně vyšlape cestou vzhůru. Na šířku má pouhých 65 m, na délku 160 m, za to do výšky úctyhodných 107 m. Jeskyni díky jejímu stabilnímu prostředí využívají také terstští seizmologové a geologové k dlouhodobému výzkumu, v rámci kterého sledují podpovrchovou činnost Země (např. k předvídání zemětřesení).